4 WD safari na Fraser Island

V patek v poledne jsem vyzvedla Alese a jeho tri spoluzaky (Saru, Davida a Fernanda - vsichni ze Spanelska) pred skolou a vyrazili jsme smerem na sever do Harvey Bay. Za normalnich okolnosti je to cesta zhruba na 5 hodin. Jenze s autem plnym spaneslkych kamaradu to tak samozrejme neni! Ti na sraz samozrejme dorazili uz o pul hodiny pozdeji, protoze jeste porad jedou na spanelskej cas - takze hodina zadna mira! Bohuzel v patek zacinaly detem prazdniny, takze vsude byly zacpy. Nakonec jsme do Harvey Bay dorazili az asi v 9 vecer (po 8-hodinove jizde!)

Rano jsme uz v pul 7 museli byt v pujcovne aut (Fernando vstal pouze pod hrozbou, ze kdyz zaspi tak mu Ales ostriha vlasy :-) Tam nam promitli video jak jezdit se 4WD po pisku. Na videu to vypadalo celkem jednoduchy, jenze to takova sranda nebyla...

V 10 jsme najeli autem na trajekt a nechali se odvezt na Fraser Island (je to asi pul hodinova cesta). Pro me dobrodruzstvi zacalo uz trefovanim se autem pozadu na ten uzkej trajekt! No podivejte se jak to bylo nacpany - ale zvladla jsem to...

Tady se Ales se Sarou radujou, ze jsem s tim nesjela do vody!


Kdyz nas vylodili, jeste jsem ridila ja - ale ne dlouho, protoze me za pul hodiny uz bolely ruce a hrozne jsem se bala ze nekam sjedu nebo nabouram! Tak jsme pak nechaly se Sarou rizeni na klukach, jelikoz na Fraser Island se komunikacim snad ani silnice rikat neda! Jezdi se v hlubokem pisku a je to dost podobny jako jizda na ledu.


Za ten vikend jsme museli vyhrabavat docela hodne aut. I nam se obcas podarilo tak trochu zapadnout.



A at vidite, ze nekecam s tim jak to bylo nebezpecny a ze nejsem tak uplne posera a nebala jsem se zbytecne - tady vidite nase auto po mensi kolizi se stromem. Obcas to auto bylo opravdu neovladatelny, takze me ani neprekvapilo, ze se nam to stalo. Nastesti to nebyl velkej naraz a auto normalne fungovalo dal, jen bylo tak trochu pomackany (ale my jsme si chytre zaplatili pojistku, tak se to celkem dobre vyridilo)


Fraser Island je nejvetsi pisecny ostrov na svete - na delku ma asi 40 km a na sirku 15 km, ale prejet ho na sirku vice mene trva pul dne! My na to meli dva dny. Prvni den jsme zastavili u jezera Wabby a kluci se sli i vykoupat. Na me to bylo moc studeny, takze jsem si to odpustila.


Tady se valime v pisecnych dunach...





Na Fraser Island je taky spousta divoke zvere. Krome vselijakych ptaku a papousku jsou tu take obrovske jesterky, ktere vam skacou temer pod nohy.


Ale asi nejznamejsi jsou tu psi dingo. Jsou to divoci australsky psi, kteri muzou byt poradne agresivni. Podle lidi z auto pujcovny a mych kamaradu za posledni tri mesice jich ovsem nikdo moc nevidel. Tak to my jsme meli daleko vetsi stesti (teda stesti bylo ze nas zadnej nenapad!). Prvni 2 jsme videli hned u jezera Wabby, to nam obihali auto (asi hledali svacinu) a pak nejakym lidem ukradli botu (nic lepsiho nebylo...)


Tady mi jeste prisli docela roztomili, protoze jsem na ne koukala ze zavreneho auta. Ale kdyz jsme se odpoledne utaborili na plazi a zacali jsme stavet stan a dva kolem nas brouzdali ve stale mensim kruhu , uz mi tak roztomili neprisli. A ve chvili kdy jsem sla na zachod a otocila hlavu a jeden stal asi 2 a pul metru ode me, tak uz mi byli celkem nesympaticky! Rangeri nam poradili mit pri ruce lopatu nebo tyc a branit se kdyby na nas zautocili. Jenze ja samorzrejme na zachod lopatu nenesla! Tak jsem se odplizila zpatky ke stanu a do rana uz jsem se te lopaty nepustila!

Musim rict, ze nebyt Alese, asi bychom spali po sirakem. Byl jediny kdo vedel jak postavit stan! Zaplat panbuh, protoze jinak by nas ti psi vazne sezrali!

My jsme se se Sarou od auta moc nechteli hnout, protze jsme se baly, co na nas kde z krovi vyskoci!


Vecer jsme si udelali mensi barbeque a po setmeni zalezli do stanu, protoze na celem Fraser Island je zakazano rozdelavat otevreny ohen. A sedet po tme v takovy divocine moc lakave neni!


V noci byla takova bourka a vitr, ze nam to malem ten stan odneslo. Prselo na nas a foukalo ze vsech stran, ale jen do te doby nez Ales-zachrance ve 3 rano vstal a sel nam ten stan opravit (to uz nam v tu chvili totiz vazne padal na hlavu!)

Druhy den rano jsme asi v 7 vstali, sbalili kemp a vyrazili na jizdu po plazi, smerem na sever k vraku Maheno. Byla docela zima, trochu jeste prselo a bylo zamraceno, ale behem dne se to pak celkem vybralo, tak to bylo fajn.




Takhle vysoke puvodne byly pry vsechny pisecne duny na celem ostrove. Ale to uz davno vichr vsechno odval!

Odpoledne jsme meli tri zastavky u ruznych jezer. Nejdrive to bylo jezero Birrabeen. Na kraji je krasne bily pisek, ale par metru od plaze uz je na dne bahno, proto ta voda vypada tak tmava (neni to hloubkou).
Dalsi zastavka byla na Central Station, kde jsme jen podnikli takovou pidi prochazku do destneho pralesa. Moc se tam nedalo fotit, protoze je tam sero. Ale v potoce je tak pruzracna voda, ze si ji v prvni chvili clovek ani nevsimne!


Posledni nase zastavka byla u jezera McKenzie. Je to nejvetsi jezero na ostrove, takze plaz je plna turistu. I my jsme se tam na chvili placli, ale pak nam zacalo prset, tak jsme to museli zabalit.


Tady se mi Ales nesnazi ublizit, ale byl si zaplavat a tak me chtel svym objetim trochu osvezit! Coz se mu samozrejme velice dobre povedlo...

V nedeli odpoledne jsme vratili rozbite auto a vyrazili zpet na cestu na Gold Coast. Kluci si dali v aute pivo, takze jsem to musela cely odridit ja... Domu jsme dorazili nekdy v 1 rano a ja se ted z toho celeho vyletu jeste vzpamatovavam!

Momentalne hledame pro Alese byt, neco se rysuje, tak drzte palce at se muze brzo stehovat!

Mejte se moc krasne, piste e-maily a taky nam tu nekdy muzete nechat nejakej ten vzkaz!

Pa Sonca