Zapadni Australie

Na zacatku zari jsem vyrazila na dalsi dobrodruznou cestu a kempovani, tentokrat po Zapadni Australii. Letela jsem do Perthu, coz z Gold Coast trva temer 7 hodin, takze skoro stejne daleko jako do Asie. Dva dny jsem pobyla v Perthu, kde byla pekna zima a vetsinou prselo.

Vyrazila jsem na vyled lodi do Freemantlu, takze takhle vypada Perth z druhe strany reky. No neni to moc velke mesto, takze mi na to 2 dny bohate stacily.

Nejhezci misto v Perthu byla kralovska botanicka zahrada, kde byl taky peknej vyhled na mesto. No a navic zrovna neprselo, tak mozna proto se mi to libilo :-)

Ve stredu 2. zari jsem pak v 7 rano nasedla do minibusu, seznamila se s dalsima 19 lidma na palube, se kteryma jsem pak travila 10 dni na ceste na sever do Broomu. V podstate jsme za tu dobu projeli skoro cele zapadni pobrezi. Tady je nase skupina, ale na fotce par lidi chybi...

Prvni zastavka byla na Pinnacles Desert, coz jsme si prosli asi za pul hodinky. Byla dost velka zima, i kdyz to tak nevypada... Da se tam i projet delsi cestu autem, ovsem to by nas minibus nezvladnul, takze my videli jen cast co se da projit pesky.

Dalsi zastavka odpoledne byla u pisecnych dun, kde jsme si vsichni vyzkouseli sandboarding, neco jake snowboarding ale na pisku. Vetsina z nas to brala po zadku, ale ti odvaznejsi si i stoupli.

No clovek skoncil s plnou pusou pisku, coz vysvetluje ten muj vyraz haha

No a takhle si Kevin zlomil klicni kost, takze na zaver prvniho dne jsme skoncili na 3 hodiny v nemocnici a cekali na verdikt jestli Kevin bude moct tu cestu dokoncit s nama, nebo jestli bude muset jet zpatky do Perthu. No nastesti mu povolili s nama pokracovat, coz bylo stesti pro nas pro vsechny, protoze z Kevina se vyklubal peknej komediant, takze nam behem tech zbyvajicich 9 dnu zpival kareoke v autobusu, v noci delal pruvodce nocni oblohou a podobne vystupy :-)

Dalsi den jsme zastavili v parku Kalabari a prozkoumali jsme mistni rokle a Nature's window

Nekteri z nas si tu vyzkouseli slanovani, ja jsem se nezucastnila, protoze jsem to uz doma jednou zkusila a to mi stacilo a navic uz na me lezla nejaka chripka, takze jsem na to stejne nemela moc silu.

Tady je zenska cast posadky, no byla nas tam dost prevaha...

Z dalsich 2 nebo 3 dnu si toho pravda moc nepamatuju, protoze mi bylo dosti zle a vetsinu dne jsem travila pospavanim ve stinu, pripadne trpenim v autobuse, ve kterem se nam hned prvni den rozbila klimatizace. Navic nejaky genius vyrobil autobus, kde se nedaji otevrit okna, takze nejen ze nebyl studeny vzduch, nebyl tam zadny vzduch! No a kdyz ma clovek rymu a horecku, tak to tak uplne idealni situace neni, takze se mi vlastne delalo cim dal tim hur :-( Nakonec se mi podarilo v lekarne 'vyloudit' antibiotika a pak uz to slo.

Tohle je ten nas slavny autobus (vlastne kecam, v pulce cesty nam ho vymenili a tenhle uz mel klimatizaci, ale jinak vypadaji uplne stejne)

Jeden den jsme zastavili v Monkey Mia, kde je nejaka vyzkumna stanice na delfiny, takze je tam kazdy den krmi a nechaji turisty si to take vyzkouset. No ja spala ve stinu, takze jsem opet o tuhle aktivitu prisla.

Ale aspon jsem tam vyfotila konecne zblizka pelikana. Tenhle se moc nebal a bylo mu jedno ze sedim asi metr od nej.

Po Monkey Mia jsme se byli podivat na zive kameny. Neni to koral, ale nejakym zpusobem tyhle kameny dychaji a... no byla tam o tom cela tabule popsana s vysvetlenim jak to funguje, ale ja si z toho samozrejme nepamatuju vubec nic. Bylo dost vedro a me porad nebylo dobre, takze jsem to moc nevnimala.

Dalsi den jsme pokracovali na sever do Coral Bay a Exmouth, kde je pristup na Ningaloo Reef, coz je koralovy utes. Neni to stejny utes jako barierovy, protoze tohle spis nez souvisly pas koralu jsou jednotlive male utesy. Jeden den jsme byli na lodi, kde se snorchlovalo s manta rays. No vzhledem k tomu kolik jsem se toho s nima napotapela, mi tohle prislo dost ubohe. Bylo to skoro jako vojenske cviceni, kde nas nahazeli do vody a rvali na nas at plavem co nejrychleji a snazime se doplavat k mantam. Navic nas ve vode bylo asi 10, takze jsme se vsichni kopali a nekteri z nas i panikarili, takze podle meho nazoru to bylo dost fiasko. Ja jsem to asi po 10 minutach vzdala i kvuli tomu, ze voda mela asi 18 stupnu a me uz modraly prsty na rukou haha

Tady se s holkama snazime zahrat, kdyz jsme vylezly z vody...

Dalsi den jsme byli snorchlovat v Turquise Bay, kde voda byla snad jeste studenejsi a byl tam silenej proud, ale i tak to bylo daleko lepsi nez na te lodi...

A dokonce jsme videli i zelvu!

Dalsi tri dny jsme travili v narodnim parku Karijini, splhanim po skalach, plavanim v jezirkach (ledovych) a na vyhlidkach. Neni moc co dodat, snad jen ze pro me to zatim tady v Australii byl asi nejkrasnesni narodni park. Nevim ani proc, ale asi je to kombinaci rudeho pisku, modreho nebe a takove divne, neobvykle zelene travy a stromu...

No a jako vsude v Outbacku, i tady byly otravne mouchy, ovsem tentokrat jsem na to byla vybavena!

Posledni den jsme uz jen stravili v autobuse na ceste do Broome. V Broome toho pravda moc neni, je tam silene vedro a letiste uprostred mesta :-) Mela jsem tam jen jednu noc v hostelu a druhy den jsme musela letet zpatky na GC, protoze v pondeli mi zase zacinala skola.

Tak to bylo moje dobrodruzstvi v Zapadni Australii, je to tri tydny a jeste porad jsem se z toho nezotavila. Tentokrat to bylo dost narocne, asi tim ze jsem pulku promarodila.

Tak se mejte krasne a brzo navidenou (na vanoce!!!!)

Pa Sonca

Roadtrip z Adelaide do Melbourne

Druhy tyden prazdnin jsem s kamaradkou Amandou letela do Adelaide, kde jsme si pujcily auto a vyrazily smerem do Melbourne. Na celou cestu jsme mely asi 10 dni, takze jsem si naplanovaly spoustu zastavek.

Prvni den jsme jely trochu mimo nas kurz, konkretne misto na jih jsme se vydaly na sever a to uplne na blind - nasim cilem byl set kde se natacel serial McLeodovi Dcery. Vedela jsem zhruba kde to ma byt, ale mapu jsem si zapomnela vytisknout, takze to bylo tak trochu dobrodruzstvi...

Temer cele dopoledne jsme krouzily mezi mesty Freeling and Gawler a kdyz uz jsme to chtely vzdat s tim ze Drovers Run nikdy nenajdeme, tak me nahle prisla silnice Kingsford povedoma - a konecne jsme to nasly! Pozemek je nepristupny, ovsem u sousedu mely v plote diru, takze jsme se dostaly celkem blizko. 

Odpoledne jsme rychlosti blesku (no to je trochu nadneseny vyraz, s mojema navigacnima schopnostma spis rychlosti sneka) projely Adelaide a pokracovaly na jih, smerem do Currency Creek kde jsme mely zamluvenou noc v chatkach na vinicich. 

Na misto jsme dorazily asi v 5 odpoledne. Pri ubytovani jsme dostaly kosik se snidani a braly jsme to primou carou na ochutnavku vina. Poridily jsme si dve lahve cerveneho - jedna pro nas a jedna pro kamaradku u ktere jsme mely na konci cesty v Melbourne na par dni bydlet. No to byl dost naivni plan - ne to bydleni u kamaradky, ta lahev pro ni... neprezila ani prvni noc! 

Druhy den pomerne brzo rano jsme s nemalou opici musely pokracovat na Cape Jervis, protoze jsme mely zamluveny trajekt na Kangaroo Island. Prejezd na ostrov byl sam o sobe dobrodruzstvi (uz parkovani na trajektu bylo pro me adrenalinovy sport!), a to proto, ze Amanda se boji na lodi temer tolik jako ja v letadle. Navic si odmitla vzit prasek na morskou nemoc, ze by se ji pry chtelo cely den spat. No tak spat se ji sice nechtelo, ale zvracet jo... 

Pocasi na Kangaroo Island nam bohuzel moc nevyslo, takze jsme z toho byly trochu zklamane. Normalne doporucuji 3-4 dny, ale nam na to 2 bohate stacily. Behem par hodin jsme ten ostrov v podstate stihly objet kolem dokola. 

Mezi nejvetsi atrakce Kangaroo Island patri Remarkable Rocks, ktere presne odpovidaji tomu nazvu - pozoruhodne skaly. 

Dalsi zajimavosti je tzv. Arch, ktera asi vypada hezky kdyz sviti slunicko, ale kdyz je zamraceno a prsi, tak to vypada jako dosti spinava skala...

Pro nas asi nejvetsi atrakci byli tuleni - nebo lachtani? Ja vlastne ani nevim jaky je mezi nima rozdil. 

V nedeli vecer jsme prejely trajektem zpatky do Jizni Australie a na noc jsme mely zaplaceny 'hotel' ve meste Victor Harbour. Venku byli asi 4 stupne a v hotelu jaksi nemeli topeni. Takze ja jsem se celou noc klepala zimou a druhy den jsem byla pekne nastydla a behem nasledujicich dvou dni jsem to pekne prizivila a skoncila jsem s docela slusnou chripkou.

Dalsi den byla naplanovana zastavka v narodnim parku Grampians. Jenze opet jsem prokazala svoje navigacni schopnosti a tak jsme vetsinu dne misto do Grampians mirily do Mt. Gambier. No uznejte - nazev je to dost podobny, ovsem mista jsou zhruba 200 km od sebe! Nastesti Amanda se me v poledne zeptala kam presne to jedem a tak jsme zjistily ze mirime trochu nekam jinam. Do Grampians jsme tedy dorazily az za tmy. Moje teorie, ze cesta bude v pohode, protoze je to v horach a tam prece zadni klokani nejsou se prokazala jako dost nesmysl. Myslim ze tolik klokanu jsem v divoke prirode pohromade nikdy nevidela. Ani na Kangaroo Island!

Rano jsme chtely jet na vyjizdku na konich, ale bohuzel zrovna ten den bylo zavreno, tak jsme misto toho vysplhaly na Pinnacle. Melo to byt jenom asi 4 km daleko, jenze to jsme netusily, ze ty 4 km jdou do prikreho kopce, pripadne se splhalo po skalach. S moji chripkou uplne idealni aktivita!

Ale nahore byl nadherny vyhled na cele okoli. 

Odpoledne jsme konecne vyrazily smer Great Ocean Road! No a tady jsem myslela ze skonci nejen nas vylet, protoze Amanda prestala davat pozor na cestu a misto na silnici koukala po okoli a ja uz videla jak i s autem sjedeme ze skaly do more! No divite se ji?

Dalsich asi 50 km jsme stavely kazdych 200 m na fotky...

K 12 Apostolum jsme se dostaly az tesne pred zapadem slunce, coz vlastne bylo asi dobre, protoze to vypadalo opravdu nadherne!

Na noc jsme prespaly v Apollo Bay a rano jsme uz dojely az do Melbourne. V Melbourne jsme pobyly asi 3 dny a v sobotu vecer letely zpatky na Gold Coast. 

Ted uz jsme zase zpatky ve skole, a uz me ceka jen ucit se, ucit se, ucit se... Doufam ze tenhle semestr mi pujde stejne dobre jako ten minuly!

Mejte se krasne a az se bude neco dit, opet sem neco dodam

Sona